Chlapec, který neuměl chodit ani mluvit, neznal civilizaci a neměl žádné vzdělání, byl pokládán za odstraněného legitimního potomka vévodského rodu. Kolem jeho osudu vznikla řada senzačních dohadů a na jeho neštěstí se pokrytecky přiživovala řada lidí. Autor chápe postavu Kašpara jako symbol skutečné mravní čistoty a ve strhujícím líčení ji staví do protikladu k pokrytectví, sociální nespravedlnosti, lhostejnosti a netečnosti ostatních, tzv. civilizovaných lidí.