Antiutopický román francouzského autora konfrontuje život lidí ve vyspělé západní civilizaci na počátku 21. století se světem jejich klonovaných potomků ve vzdálené budoucnosti. Současnou společnost, vyznávající především konzum, zábavu, požitky a obávající se stárnutí a smrti, reprezentuje úspěšný a bohatý Daniel 1, cynický a egoistický komik, zesměšňující ve svých divadelních a televizních skečích aktuální politická a náboženská témata. Dvakrát rozvedený muž středního věku, deprimovaný nevěrami mladé milenky a marně hledající opravdovou lásku, nachází útěchu mezi vyznavači sekty elohimitů, kteří slibují svým členům nesmrtelnost. Za dva tisíce let se na Zemi, změněné po mnoha válečných a přírodních katastrofách, tyto představy staly běžnou realitou. V izolovaných rezidencích žijí osaměle klonovaní neolidé, reinkarnované bytosti, kterým jednotvárná existence bez emocí nepřinesla štěstí. Komunikují spolu jen elektronicky a ochranný plot je odděluje od tlup divokých a primitivních pralidí. Kontroverzní francouzský autor ve své čtvrté próze, ve které se prolínají zápisky Daniela 1 a komentáře jeho klonů Daniela 24 a 25, opět vykresluje pesimistický obraz společnosti určené k zániku.