Román zachycuje čtrnáctidenní pobyt mladé pacientky na interním oddělení okresní nemocnice. Úřednice Lenka již delší dobu trpí bolestmi břicha, ale snaží se je bagatelizovat. Stupňující se potíže ji nakonec dovedou k obvodnímu lékaři, který sice vyloučí zánět slepého střeva, ale přesnou diagnózu může stanovit jen na základě odborného vyšetření, a tak jí doporučí hospitalizaci. Původně krátkodobý pobyt v nemocnici se prodlouží na dva týdny, během nichž se nejen podrobí kolonoskopii, ale musí také čekat na výsledky z histologie. Autorka vypráví příběh ze subjektivního hlediska hrdinky, která je nečekaně vytržena ze všedního života a odloučena od dcery a manžela, pociťuje obavy z vážné nemoci i strach ze smrti. S nadhledem popisuje svá setkání s lékaři, sestrami i spolupacienty různých povah a chování. V těžké situaci si také uvědomuje hodnotu domova a rodinných vztahů.